Nobelovu cenu za ekonomii získala Claudia Goldinová, je tak 3. ženou světa s tímto oceněním

„Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit,“ řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.

Zaměřila se i na rozdíly ve výdělcích mezi muži a ženami. Navzdory modernizaci, hospodářskému růstu a rostoucímu podílu zaměstnaných žen v minulém století se dlouhou dobu rozdíly ve výdělcích téměř nesnižovaly. Historicky lze velkou část rozdílů ve výdělcích vysvětlit rozdíly ve vzdělání a volbě povolání. Goldinová ale ukázala, že většina tohoto rozdílu ve výdělcích je nyní mezi muži a ženami ve stejném povolání a z velké části vzniká při narození prvního dítěte.

Goldinová prokazuje, že tento rozdíl je výrazný zejména v těch zaměstnáních (například na manažerských postech), kde se předpokládá pracovní nasazení po dlouhé hodiny včetně nocí nebo víkendů bez možnosti si práci přesouvat v čase – což jsou požadavky, které se ženám s jejich větší odpovědností za domácnost, děti a seniory splňují hůř. 

Tento poznatek by mohl budit dojem, že platové rozdíly, které nelze zdůvodnit rozdílem ve vzdělání nebo zkušenostech, mají přece jen věcný základ, a to v neochotě nebo neschopnosti žen „být na značce“, kdykoli to zaměstnavatel požaduje (určitá „sankce za rodičovství“ se dá vysledovat i u mužů, kteří zůstanou na otcovské dovolené). 

Cenu za ekonomii získala žena zatím pouze dvakrát. V roce 2009 to byla Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem této ceny. Získala ji ve 46 letech. 
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

Claudia Goldinová

Narodila se v roce 1946. Během studia na prestižní University of Chicago se – mimo jiné pod vlivem tamních slovutných ekonomů Beckera a Fogela (oba taktéž laureáti zmíněné ceny) – přeorientovala z mikrobiologie na ekonomii, a to konkrétně na analýzu trhu práce. Po absolvování doktorského studia ekonomie v roce 1972 postupně působila na několika dalších univerzitách a od roku 1990 je profesorkou na neméně prestižní Harvard University. Před deseti lety byla na rok zvolena prezidentkou Americké ekonomické asociace, což je poměrně dobrý indikátor pozdějšího získání Nobelovy ceny.